Druhá časť ankety o domácej scéne patrí ľuďom, ktorým podľa mnohých prislúcha moc pretlačiť nádejné kapely do širšieho povedomia. Reč je o jedincoch pôsobiach predovšetkým v médiách, vydavateľstvách a v organizátorskej sfére, teda v oblastiach, kde je určitý nadhľad pri posudzovaní domácich kapiel absolútnou nevyhnutnosťou. Ich názory na kvalitu, potenciál našich umelcov a podporu, ktorá sa im dostáva, si môžete prečítať na nasledujúcich riadkoch.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Téma je už poměrně provařené a odpovědi chronicky neradostné. Stačí se podívat na "statistiky". Kolik kapel s nálepkou CZ v zahraničí za posledních deset či dvacet let skutečně uspělo? Na druhé straně mi subjektivně dokážou dobré české desky přinést srovnatelný zážitek jako zahraniční – v posledních letech namátkou výtvory kapel ADOR DORATH, NEGATIVE FACE, PRVNÍ HOŘE, SDOS, DYING PASSION, PIGSTY, FDK, GOSPEL OF THE FUTURE, CRUEL, HARMONY BAY …

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Co se týče zajímavosti české plus/minus metalové scény, dá se říct, že jsem optimista s výraznými sklony k realistické skepsi. Myslím, že u nás máme dost kapel, které mají co nabídnout a řada z nich si opravdu zaslouží pozornost. Jenže když dojde na srovnání s nějakou zahraniční, žánrově "ekvivalentní" veličinou, těm českým kapelám většinou něco podstatného schází.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Často se používá argument, že na pořádný zvuk nejsou peníze, na pořádné turné kontakty… Něco na tom bude, ale je to jenom kousek problému. Skoro na nic v životě neexistuje jednoduchý striktní manuál, vždycky jsou ze všeho různé výjimky, anomálie. Ale dají se snad vysledovat nějaké základní body:

1) ujasnit si, co chci a skutečně chtít prorazit – např. MASTER´S HAMMER kdysi měli cestu podle všeho docela nadějně otevřenou, ale zdá se, že o to vlastně ani moc nestáli.

2) mít co říct – velké procento našich kapel spíš "recykluje".

3) obětovat se tomu a makat na hranici možností – kapely ze střední a východní Evropy nedostanou smlouvu u velké firmy pro nic za nic, pokud si někdo chce vybudovat pozici ve světě, většinou si to musí drsně vyjezdit po obskurních koncertech, často za šílených podmínek a k tomu se těžko odhodlává.

4) vydržet – mezilidsky, motivačně, po zdravotní stránce. Třeba takový KRABATHOR se dostal hodně daleko, ale když už nakukoval do opravdu vyšších pater, došlo k rozkladu.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Nestavěl bych to hned tak přísně, ono se dá s trochou zjednodušení říct, že směr do budoucna dlouhodobě ukazují převážně kapely z USA, Británie a řekněme Skandinávie. Takže proč hned tak maximalistické požadavky. Ovšem fakt je, že i v dalších zemích se objevují zásadní, byť třeba ne tak stylotvorné kapely – viz Řecko, Francie, Polsko… Také u nás se najdou skupiny, které znějí docela osobitě, třeba ty výše zmíněné. Jestli jim k průlomu chybí víc štěstí, financí, pracovitosti, vynalézavosti, sebeobětování, zdravé drzosti, nebo něčeho jiného, těžko říct. To ať si zodpoví každý sám.

Každopádně kopírování zahraničních trendů je obecně u nás hluboce zakořeněné. Když pomineme nepříliš radostný stav heavy/speed/power scény, asi nejkřiklavější mi to přijde v ranku takového toho metalického hardcoru a thrash coru (různé deriváty SEPULTURY, BIOHAZARD apod.), což je styl, který v různých lehkých obměnách s příchutí nu-metalu dodnes láká spoustu kapel a mně osobně se čím dál víc zajídá. Zhruba rok nebo dva dozadu jsem měl v jednu chvíli pocit, že se současnou metalcorovou/deathcorovou vlnou by se to mohlo malinko zlepšit a i kdyby už nic jiného, že se u nás kapely s tímhle zvukem aspoň začínají objevovat "v reálném čase" a ne jako přežvýkaná kopie se tříletým zpožděním. Což by potom přineslo i šanci, že se tyhle party přirozeněji dostanou ven a budou třeba jezdit po Evropě. Náznaky jsou, ale celkový vývoj zatím nepřesvědčuje, že by se něco pohnulo výrazněji kupředu.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Nevím, záleželo by na tom, jak které médium, jak kdy a jak u které kapely. Doba se mění a s masivním nástupem nových médií a nových marketingových metod zejména za pomoci internetu se význam té klasicky vnímané "podpory médií" rychle proměňuje. Pokud má ale kapela uspět, roli v tom hraje spousta faktorů a i když by se nemělo podceňovat nic, debatovat o podpoře médií třeba ve smyslu "proč jsem neuspěl a jiní jo?" mi připadá spíš jako další výmluva.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Myslím, že v Čechách a na Slovensku je spousty skvělých a vyjímečně talentovaných hudebníků. U kapel jsme trochu pozadu, ale to vychází z historie. Je jasné, že v místě, kde se scéna vyvíjí sto let budou mnohem dál v uvažování, než na místě, které bylo ještě před dvaceti lety v podstatě úplně izolované. Z tohoto pohledu mi nevadí kapely, které kopírují zahraniční vzory. Těchto kapel si moc nevážím pro jejich uvažování, ale vážím si služby, jakou tímto konáním naší scéně poskytují. Jsem rád, že máme již několik kapel, které se mohou hrdě postavit vedle těch světových.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím? Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Ale ono to podle mě není pro naše kapely těžké. Nebo, je to pro ně těžké úplně stejně jako pro jakoukoliv jinou kapelu za hranicemi vlastního kraje, nebo země. Naše kapely mají proti těm z ostatních evropských zemí příliš řečí o tom jak to nejde, ale ve skutečnosti pro to udělají jen to, že konstatují, že to nejde. Osobně neznám kapelu, která má alespoň nějaké průměrné kvality, které by se nepodařilo venku ani trochu uspět, přestože by to skutečně zkusila. Ty řeči o tom, že to nejde, mě přivádí k nepříčetnosti.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Hodně z nich kopíruje, ale je to naprosto běžný jev. I v Americe je 95% kapel, které kopírují úspěšnější domácí kolegy. Každopádně čím dál tím častěji se setkávám s neskutečně talentovanými jedinci, kteří si díky dostupnosti techniky a software pro nahrávání doma točí naprosto strhující demáče. Kolikrát se taková tvorba ani nedostane z toho obýváku ven. Jsem moc rád, že Bandzone.cz v tomhle pomáhá těmto mnohdy introvertním samotářům se prezentovat a nechat si svoji tvorbu okomentovat. Osobně jsem se právě teď s jedním takovým talentem dohodl na spolupráci na jednom albu. To jen pro demonstraci, že to má skutečně smysl tvořit a posílat to kolegům a kamarádům na posouzení. Bohužel mám tu zkušenost, že ti nejšikovnější jsou obvykle nejvíce skromní a nejméně si věří.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Podpora médií je pro úspěch kapely moc důležitá. Štve mě, že veřejnoprávní média se mladé klubové scéně nevěnují a poslední dva pořady, které jí dávaly prostor (Noc s Andělem a Pomeranč), teď česká televize ukončila. Díky bohu za Óčko a rádia jako Rockmax, nebo Rockzone, kteří mladým kapelám pomáhají dlouhodobě a jsou šťastní, když zariskují a nasadí mladou kapelu, která pak třeba vyhraje hitparádu. Nechápu, že média dělají vše pro to, aby definitivně přišla o mladého diváka/posluchače. Je jasné, že teenageři v tuhle chvíli nepředstavují nejmovitější skupinu zákazníků, ale ti kdo na věci nekoukají takto krátkozrace v budoucnu svoji podporu mladých určitě zúročí.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Opravdu těžká otázka. Já si totiž myslím, že se skutečně globálně prosadilo jen pár kapel a ty můžeme spočítat na prstech jedné ruky a možná bychom ani celou ruku nepotřebovali. Opravdu masivní vliv na světovou scénu měli pouze MASTER´S HAMMER, o tom žádná. Stačí si přečíst rozhovory s black hvězdami a právě muzika mistrova kladiva pro ně v začátcích byla velkou inspirací! Myslím, že žádnou další takhle originální kapelu jsme už neměli. Hodně dobře měli našlápnuto KRABATHOR, ti byli neskutečně aktivní, jezdili mraky turné, prostě fakt makali a je věčná škoda, že to zabalili takovým zvláštním způsobem. Jinak nevím o nikom, o kom by se diskutovalo na zahraničních serverech. I když možná LYKATHEA AFLAME, a neříkám to proto, že jsem jejich desku vydal, ale protože i po těch letech si ji stále lidi objednávají, dokonce se objevili v Top 100 "The Most Essential Albums" za poslední dekádu jednoho z největších US web portálů MetalReview.com! A právě jejich "Elvenefris“ to bylo něco extrémně zajímavého a po světě chodí mraky oddaných fanoušků téhle desky! Hodně se propírá na různých diskusních fórech a neustále mi chodí dotazy, zda LYKATHEA ještě někdy něco vydá.

O dalších kapelách můžu říct, že občas vyjedou na koncík ven, lidi je znají, třeba teď JIG-AI nebo takoví PIGSTY docela jedou, a když jsem je minulý rok viděl v Americe na Maryland Death festu jak na ně lidí křepčí, tak jsem měl radost. Ale celkově je to bída.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Jsme malá země a od toho se asi všechno odvíjí. I když jednu chvíli se o české grind scéně mluvilo všude pěkně, byli jsme zajímaví, neokoukaní a bylo to chvíli fajn, ale dneska vlastně tahle scéna vůbec neexistuje. Takže upřímně si myslím, že vliv na světovou scénu nemáme dnes žádný.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Makat, makat, makat!!! Podle mě nám prostě chybí motivace. Nám stačí, že se to někam dostane a pak si řekneme: „To je docela dobrý, to nám stačí,“ a usneme na vavřínech. A takhle to funguje i u sportu, je to asi národní povahou. To třeba VADER nebo BEHEMOTH, a že nebydlí tak daleko od nás, že? Tak ti makají celou dobu, co je znám. BEHEMOTH jezdí 180 koncertů ročně ještě teď, dělají si sami bedňáky, no prostě to celý odmakají naplno, a tak se pak nemůžeš divit, že je lidi uznávají. Jednoduše pro svou kapelu udělají doslova cokoli, to mi u našich kapel naprosto chybí. Tady je v kapele třeba 5 lidí a opravdu aktivně se o kapelu stará jeden člověk, ostatní se jen tak vezou, občas přinesou riff, ale pro kapelu jako takovou neudělají skoro nic.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Málo, hodně málo. Samozřejmě, že většina kapel všude na světě začíná, protože se jim nějaká konkrétní kapela nebo hudba líbí, a proto do toho jdou, ale přichází ta nadstavba a originalita a ta mně v Čechách teda chybí. Myslím, že za originální a opravdu zvláštní kapelu, která si jede svoji lajnu můžeme brát třeba FORGOTTEN SILENCE. Dál ale nevím, určitě je to taky tím, že vymyslet dneska něco originálního, aby to nebyla slátanina, není nic jednoduchého. Mnohem jednoduší je následovat trendy, což ale nedělají jen kapely u nás…

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Podle mě nedostatečná. Když si občas prohlédnu anglický Terrorizer, tak se nestačím divit, čemu věnují třeba titulní stránku a jak vlastně v každém čísle píšou i o totálně neznámých britských kapelách. To je neuvěřitelné a přitom kolikrát nejde o žádné pecky a fláky, ale prostě o průměrnou kapelu! U nás se nikdo nijak nezajímá o podporu naší scény, jedna nebo dvě stránky ve Sparku, a nebo rozhovory s kapelami, který si zaplatí reklamu? Tomu se nemůžu ani zasmát…

Všechno jde ale ruku v ruce, nejde jen o postoj médií, jde o to, jak se kapela o sebe stará sama, jak aktivně koncertuje, jak se stará o své weby, jak se furt někam cpe i když ví, že to velice pravděpodobně nevyjde, jak se sama zaslouží o rozvoj scény třeba pořádáním koncertů, turné atd. A další věc, že určitě se tak nestane během roku, jak by si většina kapel představovala. Je to běh na hodně dlouhou trať.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Analýza na toto téma by mohla mít mnoho stran. Obecně a velmi jednoduše se dá říct, že špatná není a nikdy nebyla, kupř. česká grindová škola má obrovské renomé po celém světě. Vážně nevím, jak bych to lépe zhodnotil (smích).

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Nestačí jen umět dobře hrát, ale pokud někomu vyhovuje to pořád drtit pro pár kámošů a hrstku zasvěcených, je to jeho volba. Spousta kapel třeba z východní Evropy svou kvalitou strčí mnoho kapel u renomovaných západních labelů hravě do kapsy, ale tu možnost ukázat se nikdy nedostanou. Z hlediska obchodu je to logické. Nežijeme v Německu, kde jsou ekonomika, zázemí atd. na úplně jiné úrovni, na což navazuje kupní síla a další důležité faktory udržující tento mechanismus v chodu.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Dobré kontakty a známosti na správných místech, hrst ochotníků kolem sebe, peníze a hlavně obrovský kus štěstí a železné nervy na řeči kolem sebe. Jo a v neposlední řadě je taky potřeba neustále na sobě makat, vyvíjet velmi dobrou manažerskou činnost a umět hrát (smích). Protože tuhle kombinaci skoro žádná tuzemská kapela nenaplnila, tak ta pšenka nikomu moc nevykvetla. Hodně kapel si vysnilo pohádku, že štěstí si je najde samo a nemusí pro něj moc udělat. O to horší bylo vystřízlivění. Ale zase je potřeba brát v potaz i to, že každý má tu hranici úspěchu nastavenu nějak jinak.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Otázkou by mohlo být, jestli je ještě možné přijít s něčím originálním. Podle mála umělců jsou porovnáváni všichni ostatní. Tak tomu bylo, je a bude. Řekni si kolik je TOP kapel a kolik těch ostatních a rázem ti vznikne celosvětový „problém“ (smích).

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Obecně řečeno je podpora přiměřená, adekvátní. Je to takové diskutabilní, neboť opticky se kolikrát může zdát, že české kapely jsou všude, ale ono co do zájmu, ohlasu a vůbec všeho mnohokrát jedno kvalitní (kupované, navštěvované) médium vydá za deset méně kvalitních, čímž se to zkresluje. A z toho vyplývá i odpověď na poslední větu položené otázky.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Abych pravdu řekl, nedokážu příliš srovnat domácí a zahraniční scénu, protože tu zahraniční téměř vůbec neposlouchám. Jsem vyloženě specialista na českou scénu, což se také promítá v mých aktivitách, ať už je to fanzin Bažina nebo ceny Břitva. Nicméně, když se mi občas dostane do ruky nějaká festivalová nebo časopisová kompilace, tak z ní nemám pocit, že by naše kapely nějak zvlášť kvalitativně zaostávaly. Byť je zřejmé, že na těch výběrech není vždy zrovna mezinárodní špička. Ale obecně jsem přesvědčen, že u nás rozhodně existuje několik vysoce kvalitních a někdy i docela originálních kapel. A pokud je někdo nevidí, tak je holt musí lépe hledat.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

U některých dotazovaných to možná nebude platit, ale já v podstatě musím zopakovat svou předchozí odpověď. Neznám zahraniční scénu, takže ji těžko můžu porovnat s tou českou.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Především je nutná specifičnost, osobitost a originalita, popřípadě je možné prorazit i s něčím okopírovaným, ale pouze v rámci ortodoxně vymezené undergroundové komunity. Což je týká hlavně radikální hardcorové, grindcorové, blackmetalové a částečně i deathmetalové scény. Rozhodně však není nutná angličtina a vždy mě přivádějí k smíchu odpovědi některých hloupějších českých kapel, které anglicky zpívají a tvrdí, že bez ní to nejde. Na nejvyšší mainstreamové úrovni to možná opravdu nejde, ale v rámci minoritních subkultur rozhodně ano. Důkazem budiž nejen MASTER´S HAMMER, ale především ostře hardcorové formace, které jsou schopny s češtinou absolvovat rozsáhlá evropská, japonská či brazilská turné.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Platí obojí. Existuje u nás celá řada kapel, které pouze kopírují či napodobují to, co slyší třeba z MTV, přičemž v současnosti jsou to zvláště nu-metalové, metalcorové či emorockové formace, které si přejímáním světových trendů budují svou lokální popularitu. Stejně tak jistě máme u nás i několik vysoce zajímavých, osobitých a originálních těles, které buď se svým originálním stylem pracují již dlouhá léta, popřípadě dokáží něčím překvapit na každé nové nahrávce.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Platí to hodně individuálně. Někdo se českou scénou žel nezabývá vůbec, někdo jen velmi okrajově, jiný půl na půl, další převážně a někdo pouze. V podstatě u každé z těchto kategorií by se dalo doplnit hned několik magazínů, fanzinů či webzinů. Každopádně přehlížení české scény ze strany některých médií považuji za velké mínus. Také proto, že zvláště větší a čtenější média by vstřícnějším postojem mohla mnohé kvalitní kapely patřičně zviditelnit.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Jsou dobré i velmi špatné. Nejhorší je, že ty skutečně zajímavé kapely zpravidla nemají zázemí pro kvalitní tvorbu. Nejzajímavější je setkávat se s těmi, kteří mají pocit, že na to mají - to je potom radost. Obecně tak 10% kapel skutečně za něco stojí. Zbytek je bez myšlenky, bez nápadu. Prošly mi rukama desítky kapel, určitě bych vybral i zajímavé.

Prečo je pre väčšinu našich kapiel také ťažké preraziť aj za hranicami vlastnej krajiny? Čo nato vlastne treba?

Co na to třeba? Být opravdu dobrý! Opravdu dobrý! Nejen si myslet, že jsi dobrý, ale skutečně být dobrý! A co dále? Štěstí! Být na pravém místě v pravý okamžik. I metalový svět se postupem let velmi globalizoval a už to není jen a jen o prachách, i když řada pseudopisálků a pseudoodborníků o ničem jiném nemluví, protože nemají vlastní názor.

Na druhé straně se podívej na takový český ROOT! Ti jedou svojí lajnu dvacet let, jezdí po celém světě, Big Boss hostuje na řadě špičkových projektů a...? Hovno. Nejedeš v lajně tzv. „disco metalu“, nejsi cool a nemáš šanci. Osobně za mne - kdyby hráli ROOT „disco metal“ a byli tak dobří, jak jsou v tom, co dělají poctivě léta doteď, zpíval by Boss na Masters Of Rock, nebo třeba na Wackenu v první linii s Kotipeltem a dalšími.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

S čím novým? Všechno už bylo vymyšleno, jen mnozí smrkáči to neví - a to je někdy škoda. Velká škoda.

Ako vnímate postoj médií k domácej scéne? Je podľa vás ich podpora adekvátna, alebo práve naopak - nedostatočná? Nakoľko od nej závisí úspech, respektíve neúspech kapely?

Velmi závisí na podpoře médií, ale jsme ve velmi okrajovém žánru, není se tedy čemu divit. Kdo nedělá (nebo lépe řečeno neřídí) média, nereportuje majiteli každý měsíc ekonomické výsledky, není zodpovědný za celý team, neřeší existenci každého člověka kvůli budgetu personálnímu, kdo nenese žádnou zodpovědnost za obchodní výsledky každičký měsíc, nemá ani šajnu - ani šajnu a jen pouští sračky z huby ve smyslu: „nehrajete to, či ono“ - a přitom by to lidi poslouchali. Jo, jo, takových repre vzorků by pan Kotler jistě potřeboval mraky a nemusel by nikdy psát a přednášet o tom, jak správně dělat a proč vůbec dělat průzkumy, analýzy trhu atd.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Objektivně vzato v zemích bývalé federace zatím mnoho skutečně vývozních artiklů nemáme, což ale neznamená, že neexistují. Otázkou pak také je, jakou roli naše kapely vlastně mohou, mají a chtějí plnit. Mají potenciál MIDI LIDI, kteří bodují díky svému specifickému humoru, bezhraniční VANESSA, nebo třeba KVĚTY, jejichž výpověď má obrovský emocionální náboj? Jsem přesvědčený, že ano: jsou originální.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Kapelám u nás častokrát chybí odvaha, sebevědomí, zralost a nakonec i odhodlání hudbě naplno obětovat velkou část svého života. Velký potenciál osobně vidím u mladíků RARA AVIS, případně z trochu jiného ranku třeba u MAKO MAKO. V dobrém slova smyslu světová ale bude určitě také debutní deska SCISSORHANDS nebo novinka INSANIE. Venkoncem, co do skutečné profesionality, nicméně česká a slovenská scéna až na pár výjimek pořád zůstává trochu pozadu. Když ne muzikou, tak myšlením a přístupem. A to nejen za Amerikou a západní Evropou, ale i některými státy v Africe. A to myslím vážně.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Ve většině případů se jedná o nedostatek nasazení, odvahy, pokory, nadžánrovosti a profesionálního odhodlání. Navíc Západ je vůči nám stále nedůvěřivý, čímž se vše stává ještě obtížnějším. Kdo vydrží léta dřiny, s almužnou místo honoráře, spaním v mizerných podmínkách a nejistotou, že se věci změní k lepšímu? Chce to pevné nervy a vytrvalost.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Šanci mají především ti, kteří mají talent, osobitost a nevyjídají ledničku svým inspiračním vzorům. Když to trochu přeženu, dokud jako národ znovu nenabudeme zdravého sebevědomí (nejen) ve středoevropském kontextu, z místa se příliš nepohneme. Proč byli a jsou venku úspěšní UŽ JSME DOMA, proč má v Německu úspěch VANESSA? Makají, snaží se být sami sebou a nebojí se dokonce ani „exotického bonusu“, kterým pro zahraniční posluchače může být také čeština.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Média u nás jsou plná maloměšťáckého poklonkování mocným. Netřeba ale plakat nad rozlitým mlékem: pořád i v těch oficiálních médiích tu zůstává řada obětavých lidí, kteří se kvalitní hudbě snaží pomoct. Jednou z velkých výzev dnešní doby je podpora vzájemné spolupráce nekomerční scény, a to nejen mezi labely, ale také sympatizujícími novináři, distributory, obchůdky, organizátory, kapelami i samotnými posluchači. Druhá dekáda jednadvacátého století by měla být především dekádou vzájemné spolupráce: jedině společně se nám může podařit změnit dosavadní vzorce chování majoritních médií a nakonec třeba i lidí samotných! Ale zpět k potenciálnímu úspěchu kapely: ne, podpora médií za všech okolností není nezbytná. Je-li kapela skutečně dobrá, dokáže se prosadit i bez podpory televize, rádií a dalších „velkých“ médií. Má to jen trochu těžší.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Čechy a čeští muzikanti nejsou podle mého názoru lepší nebo horší než ti ve zbytku světa – jen mě mrzí že v nás někde uvnitř kvete takový syndrom „ve světě nemáme šanci tak na to kašlem“, což nás sráží do pozice těch, co po hospodách vypráví pohádky o tom jak je vše zbytečné, protože „nás tam nechtějí“. Hloupost. Je skvělé, že je zde pár kapel, které se nebojí konfrontace s konkurencí a hrdě vyjíždí na zahraniční štace – zrovna nedávno jsme se v Portugalsku na festivalu SWR potkali s INGROWING a při reakci na náš i jejich set bylo znát, že lidé naši scénu „registrují“ – a pokud ne, dokáží alespoň otevřeně přijmout hudbu, která se jim líbí, ať už je odkudkoli. Ptal jsi se však na kapely – narovinu – je zde pár jmen, před kterými jako muzikant smekám, na naší scéně, když budeš chtít, najdeš vždy kvalitní alternativu k velkému zahraničnímu jménu, což mě přinejmenším činí nesmírně šťastným…

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

S DESPISE jsem měl tu šanci procestovat opravdu „kus Evropy“ a stejně jako muzikanti, i posluchači jsou tam stejní jako všude jinde – některé kapely, které stejně jako my měly to štěstí hrát „více jak jednou“ někde v zahraničí potvrdí, že posluchači venku rozdělují stejně jako ti „naši“ hudbu do kategorií „líbí“ nebo „nelíbí“ - nic jiného - pokud by tedy naše kapely netrpěly výše zmíněným syndromem toho „že tam na nás není nikdo zvědavej“, byla by situace českého metalu venku mnohem lepší. Nová generace mladých kapel však tento problém hravě překoná – pro ně je zcela přirozené využívat internet způsobem, který boří hranice států a kultur.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Píle, chuť a zájem… a né jen řeči.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují zahraniční trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

V poslední době (zvláště díky bandzone) jen koukám, co tu máme kvalitních kapel a tím pádem i konkurence!!! Pověstné české „kličky“ a „chytrost“ jsou základním kamenem české hudby – je zde sakra dost originálních kapel stejně jako jinde ve světě – nedělil bych scénu podle hranic – muzikanti tady „u nás“ i tam „venku“ mají stejné možnosti realizace. Základem jsou nápady a um – hlava, ruce, nohy – ti „venku“ jich nemají víc. Dokonce i na poli „technického zázemí“ se to tady hodně zvedlo. Každý už si může koupit kvalitní nástroje, vybavení a i na poli „nahrávání“ zde funguje pojem „západní konkurence“. Vše už je tedy jen na přístupu.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Tak na toto téma bych zde mohl napsal několikastránkový elaborát… Podpory moc nevidím – nebo jí alespoň necítím v takové míře jako dřív. Na to kolik denně objevím nových a zajímavých kapel na Bandzone mi přijde až tristní, jak je naše scéna domácími médii přehlížena. Občasné reporty z koncertů situaci nezachrání – vím jak média dokáží pomoci nebo uškodit. Nám dříve opravdu hodně pomohla ke zviditelnění – je mi líto mladých českých kapel, že žijí v takovém nezájmu. Vlastně má poslední zkušenost s médii je taková, že dejme tomu z 20ti poslaných „žádostí“ o recenzi našeho nového Promo CD bylo vyhověno tak ve třech-čtyřech případech. Smutné, opravdu smutné …

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Myslím si, že máme velice slušnou grindovou scénu. Například takoví ISACAARUM podle mě mohou konkurovat i světovým špičkám. V daném žánru samozřejmě. Slušná je i death metalová scéna, ale poslední dobou mám pocit, že už má nejlepší roky za sebou. Chybí jí momentálně tahoun, kterým byl svého času KRABATHOR či následně HYPNOS (který momentálně plánuje návrat). Naopak hodně špatné je to s heavy metalem a k němu přidruženými melodickými styly. Hlavně speed metal je opravdu bídný. Škoda, že dnes u nás takřka vymřel klasický doom metal. Ten našim muzikantům šel také slušně pod ruku, stačí si poslechnout nahrávky z devadesátých let od DISSOLVING OF PRODIGY, AGNUS DEI, R.E.T. či SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Samozřejmě tyto kapely (až na AGNUS DEI) dnes ještě hrají, ale jsou už trošku jinde.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Jsou tu kapely, které určitě snesou srovnání se zahraničím. Třeba brněnský ROOT je jednou z našich špiček. Jejich úspěchům daleko za Českou republikou se vůbec nedivím. A když už jsem zmínil KRABATHOR, myslím si, že kdyby tato banda měla svého času ještě více štěstí, mohla by dnes být na stejné pozici s polskými VADER. Zcela subjektivně jsem toho názoru, že tak silnou fošnu jako „Orthodox“ Poláci prostě nemají. Z dnešních kapel bych zmínil určitě DYING PASSION, SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY („Relic Dances“ je prostě a jednoznačně skvost), SIX DEGREES OF SEPARATION...

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Osobně si myslím, že je za tím v první řadě mentalita tuzemských posluchačů. Ti si hrnou stále to svoje a horko těžko mezi sebe pouští česká jména. Česká republika je prostě konzervativní, o čemž svědčí fakt, že jsou tu stále metalovou špičkou kapely jako TÖRR, ARAKAIN či ŠKWOR. Kdy se v této takzvaně první lize objevilo nové jméno? Třeba pražští MATAHARI nebo již zmínění DYING PASSION měli být už dávno tuzemskými stars. Myslím si, že kapela nejdřív musí mít úspěch u sebe doma, aby následně mohla koukat za hranice. Vezmi si, že třeba WITHIN TEMPTATION či THE GATHERING byli v Holandsku také čistý underground. Jejich lidé si jich ale všimli. A pak to šlo samo...

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Trendy se tu kopírují ve velkém, o čemž svědčí fakt, že 80 % dnešních začínajících kapel brnká po garážích metal core. Když letěl punk, všichni hráli punk. Co přijde příště? Na druhou stranu, nemyslím si, že by to byl jen náš problém.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

To je jednoduché. Když to vezmu z pohledu časopisu... Můžu si myslet, že nová deska OBLOMOV je naprostá pecka, která zválcuje kdejakou zahraniční hvězdu. Můžu ji propagovat ze všech sil, jenomže většina lidí, co si ten časopis koupí, by si stejně raději přečetla rozhovor s HELLOWEEN. A od toho se pak odvíjí prostor v médiu. Hanička Hajdová mi časopis neprodá, Gene Simmons ano. Jednoduché. A úspěch na tom svým způsobem také závisí. Napadá mě jedna médii velice tlačená kapelka, která stojí za starou bačkoru, ale manažeři kolem ní vytváří zdánlivý opar, jako že se jedná o velkou hvězdu. Jméno zmiňovat nebudu, zpěvačka by se pak mohla zlobit (smích).

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Určitě v ČR několik kvalitních kapel máme.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Záleží na tom, s kým to budeme porovnávat. Třeba ve Skandinávii je muzika všeobecně na hodně vysoké úrovni a tomu moc nelze konkurovat.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Na celém světě je ohromné množství kapel a velké množství dobrých kapel. Každá by chtěla prorazit celosvětově, ale když se to nedaří ani těm, co mají za zády podporu hodně vlivných lidí, tak jak by se to mohlo podařit těm našim, které většinou žádnou podporu nemají. Na řekněme undergroundové bázi však máme několik kapel, o kterých se venku trochu ví. Prorazit v širším měřítku, jezdit velká turné a mít spoustu posluchačů po celém světě je spíš záležitostí úzké skupiny vyvolených. Je k tomu potřeba především velká spousta dřiny, odříkání, peněz, talentu, širokých loktů, kontaktů na správných místech atd.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Je tu pár kapel, které dělají dobře vlastní styl, ale neznám žádnou, která by určovala směr do budoucna. Na druhou stranu směry a trendy vždycky vznikaly jinde a na tom se nejspíš nic nezmění.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Podpora ze strany médií a úspěch kapely jdou ruku v ruce. Menší nezávislá média jsou vstřícná, ale jejich vliv je ve finále velmi malý. Velká a vlivná média bojují sama o přízeň většiny, a proto informují především o tom, co většina chce. A vkus většiny můžeme vidět doslova na každém kroku. Když si pak člověk uvědomí, jakou podporu mají kapely třeba ve Finsku, ze strany vlády i společnosti, existuje tam dokonce studijní obor Music export, tak to je jak z jiné planety.

Aký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapiel z globálneho pohľadu, ale aj s prihliadnutím na tých najlepších jednotlivcov?

Kvalita tu rozhodne je, a to predovšetkým v extrémnych odnožiach rockovej muziky. Žiaľ, často je za kvalitu označované to, čo sa jej ani zďaleka nepodobá…

Ako sme na tom v porovnaní so zahraničím a prečo?

Asi biedne. To, čo u nás dostáva zelenú je často v rovine podpriemernej úrovne. Už dávno hovorím, že slovenská populárna hudba sa na seba často pozerá so sebaláskou v očiach. Ako keď Narcis na seba sebaobdivne hľadel a hladkal sa v zrkadlení hladiny jazierka, ale to sme už niekde v antike… Bojíme sa označiť nahlas šmejd za šmejd. Dávame hlasy v rôznych anketách tým, čo za posledných 10 rokov nenapísali ani jednu poriadnu pesničku. Kým tu bude vládnuť táto pseudospokojnosť s tým, čo naša scéna dokáže. Samozrejme, teraz nehovorím o kapelách a interpretoch, ktorí sa celý život o niečo snažia a produkujú veľmi slušné veci, avšak neškrtnú si.

Prečo je pre väčšinu našich kapiel také ťažké preraziť aj za hranicami vlastnej krajiny? Čo na to vlastne treba?

Kvalitnú tvorbu – po prvé a obísť Bratislavu, resp. niektorých ľudí v nej – po druhé.

Myslíte si, že tunajšie kapely len kopírujú trendy, alebo sa medzi nimi nájdu aj také, ktoré prichádzajú s niečim novým, originálnym?

Rozhodne si to nemyslím, aj keď nevylučujem že existujú aj takí, ktorých životnou filozofiou je plagiátorstvo, a to často plagiátorstvo mizerné

Ako vnímate postoj médií k domácej scéne? Je podľa vás ich podpora adekvátna, alebo práve naopak - nedostatočná? Nakoľko od nej závisí úspech, respektíve neúspech kapely?

Hovoriť o médiách je zbytočné. Každému z nás je úplne jasné, čo sa naňho vyvalí z reproduktorov, ak si pustí to-ktoré komerčné rádio, obzvlášť rádio vysielajúce v rámci Slovenskej republiky celoplošne. Práve tieto inštitúcie stratili už dávno aký-taký ksicht (ak ho vôbec niekdy mali) a z viacerých dôvodov sú producentmi takých hudobných formátov, aké máme možnosť denne počúvať. Dávno zrušili všetky špecializované relácie, ktoré sa stali nepohodlnými a narúšali ich "hudobnú integritu“ a ktoré sa tešili obľube u konkrétnych poslucháčskych vrstiev. Veľké celoplošné rádiá sa absolútne centralizovali získaním vysielacích frekvencií menších regionálnych rádií, ktoré medzitým zanikli alebo boli jednoducho odkúpené mediálnymi bossmi z nášho hlavného mesta. Pochopiteľne nie som taký naivný, aby som si myslel, že by sa mala v komerčných médiách mala hrať len rocková hudba.

Problémom totiž je, že do éteru nemá šancu preniknúť ani ten, kto hrá trebárs solídny, vkusný popík. Nepatrí totiž do kategórie "vyvolených“. "Vyvolený“ je ten, za ktorým stojí mohutný vydavateľ a núti tie médiá, ktoré sú mu nejakým spôsobom zaviazané (napr. dodávkami hudobných nosičov atď.), aby sa dotyčný interpret hral. To znamená rôzne povinné rotácie vo vysielacích prime timoch a ďalšie benefity. Médium tým, pochopiteľne, stráca identitu a stáva sa hlásnou trúbou. Nehovoriac o tom, že v každom z nich je za dobrý plat zamestnaný šéf hudobného vysielania, ktorý sa tvári ako maximálny odborník na hudbu ako takú, a to, čo označí on za sračku, pokladá sa za sračku a to, čo vychváli do nebies a 100-krát denne to hrá, je nedotknuteľné a to jediné správne, čo by mal tento národ počúvať. Kombináciou týchto dvoch elementov potom vzniká to, čo z rádií denne ide. Kopa hovien, a to nielen hudobných, ale žiaľ aj verbálnych. Smutné je, že to národ aj počúva a nehľadá aj iné alternatívy. Mimochodom – to zatiaľ hovorím len o rádiách, ostatné médiá tu analyzovať radšej nebudem.

Autori: Klypso, Koscj a RIP.